Největší český dovozce a prodejce tabáku

O žvýkacím tabáku

Žvýkací tabák je tabákový produkt určený nikoli ke kouření, ale k uvolňování látek v ústech pomocí žvýkání. Šťávy vznikající při žvýkání se uživatel zbavuje typickým odplivnutím. Obdobným způsobem se užívá také orální tabák (dipping tobacco nebo snus), které jsou ale upravené tak, že se v ústech rozpouštějí bez potřeby jejich rozžvýkání.

Na rozdíl od žvýkacího tabáku je orální tabák v Evropské unii s výjimkou Švédska zakázaný, a to včetně České republiky.

Užívání

Dávka žvýkacího tabáku se vloží do úst, zpravidla mezi tvář a dáseň, nebo mezi horní ret a zuby, a postupně se žvýká. Přitom se z něj uvolňuje nikotin i charakteristická chuť.
 

Produkce žvýkacího tabáku

Žvýkací tabák se vyrábí z listů tabáku, které se suší a nasolují, nařežou, fermentují a sladí. Drtivá většina žvýkacího tabáku se buď vyrábí ve Švédsku, nebo v Americe. Nejznámější společnosti, které se zabývají touto výrobou, jsou U.S. Smokeless Tobacco CO., V2 Tobacco, RJ Reynolds Tobacco.
 

Zdravotní dopady

Ministerstvo zdravotnictví varuje:

Tento tabákový výrobek je návykový a může škodit vašemu zdraví.

Protože se žvýkací tabák neinhaluje jako třeba klasické cigarety, je riziko rakoviny plic prakticky vyloučeno. I u něho ale existuje možnost výskytu rakoviny úst. Protože je ale ošetřen spíše parou než ohněm jako klasický tabák, obsahuje menší koncentraci nitrosaminů akarcinogenů, které jsou tělu tak škodlivé. World Health Organization (WHO) eviduje fakt, že muži ve Švédsku, kde je rozšířeno užívání snusu, mají nejmenší výskyt rakoviny plic z celé Evropy.

Český zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů uvádí žvýkací tabák i šňupací tabák na roveň tabákovým výrobkům určeným ke kouření, pokud jde o omezení prodeje (kupř. nesmí být prodáván osobám mladším 18 let), stejně je to se zatížením spotřební daní.

V roce 1985 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) studii, podle které je orální tabák karcinogenní. Na základě této studie byl orální tabák s výjimkou Švédska a Dánska zakázán v celé Evropské unii, tento zákaz nyní platí i v České republice. Komise WHO pro tabák později konstatovala, že výsledky studií ohledně dopadů užívání orálního tabáku jsou neprůkazné.

 

Orální tabák (snus a dipping tobacco)

Kořeny zrodu snusu však sahají až na začátek 16. století, kdy Francouz Jean Nicot, který působil u dvora krále Jindřicha II., objevil šňupací tabák. Velice populární začal být snus začátkem 19. století ve Švédsku. V dnešní době poptávka po něm neustále narůstá a to převážně v Americe a Švédsku. Na rozdíl od žvýkacího tabáku je orální tabák upravený tak, že ho není třeba žvýkat. Při vložení do úst se samovolně rozpouští a uvolňuje nikotin.

Většina snusu na trhu obsahuje víc než 50 % vody na krabičku. Podle nejnovějších statistik průměrný švédský uživatel spotřebuje 800 g snusu (zhruba 16 krabiček) za rok. Snus užívá přibližně 12 % švédské populace (1,1 milionu lidí).

Dříve byl švédský snus k dispozici ve Spojených státech pouze prostřednictvím zásilkového prodeje, ale rostoucí počet maloobchodníků začal popularizovat švédský snus. RJ Reynolds Tobacco Company, Philip Morris USA a U.S. Smokeless Tobacco Company nyní vyrábějí podobné výrobky s názvem Camel Snus, Marlboro Snus a Skoal Snus. Výrobní metody se značně liší od tradičních skandinávských a navíc rozdíly ve způsobu zpracování amerického snusu snižují některé z jeho výhod.
 

Rozdíl mezi americkým a švédským snusem

  • Švédský snus – vlhká skandinávská forma tabáku, která se umisťuje pod horním rtem, a nevede k velké potřebě plivání.
  • Americký snus podobný švédskému snusu se obecně nazývá dip. Většinou má americký snus obecně nižší obsah vody a nižší pH, což povede k nižší biologické dostupnosti nikotinu než u švédských odrůd. Díky odlišnému zpracování a úpravě je sladší a chuťově intenzivnější. Ovšem obsahuje více tabákově specifických nitrosaminů než švédský snus a vede k většímu výskytu poškození dásně a zubů. Sliny se zde v žádném případě nedoporučuje polykat.
     

Druhy snusu

Sypaný snus

Vlhký prášek, který se zmáčkne prsty do válcového nebo sférického tvaru. Vyskytuje se v několika variantách - jemně mletý (loose cut), nebo delší řez (long cut).

Porcovaný snus

Vlhký prášek balený v malých sáčcích jako porcovaný čaj. V balení je v menším množství než v sypané formě, ale je považován za mnohem pohodlnější a diskrétnější než volný snus.

Bílé balení snusu

Mimoto existují dvě varianty porcí snusu:

Původní balení

Vzniklo v roce 1977. Je tradiční formou baleného žvýkacího tabáku. Materiál sáčku je hydratován v průběhu výrobního procesu, proto je sáček hnědý a vlhký.

Bílé balení

Je mírnější chuti a mírně pomaleji uvolňuje nikotin. Materiál sáčku není hydratován v průběhu výrobního procesu, proto je sáček bílý a suchý. Tabák v sáčku má stejný obsah vlhkosti jako originální snus, ale nikotin a chuť jsou kvůli sáčku uvolňovány poněkud pomaleji.

 

Porcovaný snus je k dispozici ve třech různých velikostech: malý, normální-velký (nejčastější) a maxi. Váhy se mohou lišit, ale většinou je na balení napsána hmotnost sáčku. Mini porce většinou váží téměř 0,5 g, normální (velké) sáčky váží asi 1 g a maxi porce váží až 1,7 g v závislosti na značce. Některé značky nabízejí volbu standardní a dlouhé verze normální velikosti sáčku, které jsou podobné obsahu hmotnosti. Tyto dlouhé části se liší od tradičních sáčků tím, že je štíhlejší, ale delší, aby se pohodlněji vešly na dásně.

Obsah nikotinu bývá u každé značky jiný, nejčastěji bývá 8 mg nikotinu na gram tabáku. V posledních letech začali výrobci vyrábět snus Stark (nebo sterk čili silný) a Extra Stark s vyšším obsahem nikotinu. Typ Stark obsahuje v průměru 11 mg nikotinu na gram tabáku, zatímco Extra Stark může obsahovat až 22 mg nikotinu na gram tabáku.
 

Zákaz orálního tabáku

V České republice upravuje zákaz orálního tabáku zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Orální tabák se v Česku nesmí nabízet k prodeji ani ke spotřebě. Jeho uvádění do oběhu zakazuje § 12, odst. 3 zákona: „Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.“ Za porušení tohoto nařízení hrozí podle § 17h odst. 2a) zákona pokuta až do výše jednoho milionu korun.V Evropské unii je orální tabák zakázán od roku 1992. Švédsko si z historických důvodů zajistilo výjimku z tohoto zákazu.

Nekouřit, nebo žvýkat?

Ačkoli se na celém světě vydávají horentní finanční částky na boj proti kouření tabáku, výsledky nejsou příliš povzbudivé. V České republice kouří obrovský počet dětí, protikuřácké zákony nenastavují takovou úroveň omezení jako v jiných zemích.

Společnost se zvolna snaží kuřáky vyhnat, znesnadnit jim kouření, zdražit jej a přimět tak kuřáky s kouřením přestat. Pokud se k tomuto kroku odhodlají, pomáhají jim v tom nikotinové náhražky vyráběné farmaceutickým průmyslem (náplasti, žvýkačky) a poslední dobou také léky na předpis. Existuje méně násilné řešení?

Ano, existuje. A navíc tady bylo dávno předtím, než se kouření masově rozšířilo. Poté, co byl tabák dovezen z Nového světa, kouřil se spíše výjimečně, a když tak z dýmek. V té době bylo obtížné rozdělat oheň, neboť zápalky byly vynalezeny až v roce 1826 – a křesadlem si cigaretu nezapálíte. Ovšem v době od importu tabáku po záhajení výroby zápalek se značně rozmohlo užívání bezdýmých tabáků. Jde o takové tabákové výrobky, které ke své konzumaci nepotřebují hořet: šňupací a žvýkací tabáky. O rozšířenosti zvyku svědčí mimo jiné skutečnost, že ještě v 19. století patřila plivátka ke zcela standardní výbavě veškerých veřejných prostor vč. úřadů.


Bezdýmé tabáky šetří zdraví?

Ve srovnání s dýmajícími či hořícími tabáky je nebezpečnost bezdýmého tabáku pro zdraví zanedbatelná. Ačkoli v souvislosti s dlouhodobým užíváním žvýkacího tabáku je zaznamenán vyšší výskyt rakoviny sliznice úst, je riziko nepoměrně menší nežli u cigaret. Kuřáci jsou vystaveni 20–25× zvýšenému riziku rakoviny plic, „žvýkači“ jsou ohrožení 2× více než populace, přičemž ale platí, že nádory plic jsou i u nekuřáků mnohem častější než nádory slizniční výstelky úst, hltanu a okolí. Přepočteno na délku života se kuřákům zkracuje střední délka života o osm let, uživatelům bezdýmých tabáků o 15 dní.
 

Šance pro kuřáky

Přechod na bezdýmé tabáky nabízí kuřákům obrovskou šanci na trvalé zlepšení. Lidé, kteří se pokouší přestat kouřit za pomoci bezdýmých tabáků, mají vyšší úspěšnost, než když si na pomoc vezmou nikotinové žvýkačky nebo náplasti. Lidé, kteří žvýkají nebo šňupou tabák, se jen výjimečně stávají kuřáky, zato kuřáci, kteří začnou žvýkat či šňupat, z velké části zcela kouřit přestanou a i ti, kteří kouří nadále, obvykle značně omezí počet vykouřených cigaret. Bezdýmé tabáky mají výhodnější profil vstřebávání nikotinu. Ten v krvi stoupá pomaleji než po kouření, zato tam déle vydrží. Zdá se tedy, že tabák sám o sobě je škodlivý jen minimálně, zatímco hoření čehokoli vytváří spoustu škodlivých zplodin.


Malý přehled bezdýmých tabáků:

Šňupací tabák – sypký výrobek z fermentovaných mletých tabákových listů určený k inhalaci nosem a vstřebání nosní sliznicí (šňupání). Šňupání tabáku vede ke zvýšené tvorbě zbarveného hlenu v nose.
Žvýkací tabák – bezdýmý tabákový výrobek určený ke žvýkání. Jde o sušené tabákové listy, obvykle namočené ve sladkém roztoku. Žvýkání je sice účinnou formou vstřebávání nikotinu, ale vede k tvorbě výrazně zbarvených slin, které žvýkající plivou kolem, nemluvě o tom, že žvýkacího tabáku mají obvykle v ústech velké množství (běžně sousto asi jako golfový míček).
Moist snuff (angl.) či snus (švéd.) – zvláštní forma tabáku určená k uhnětení malé kuličky a jejímu umístění mezi tvář a dáseň. Někteří výrobci dokonce nabízejí snus v malých pytlíčcích podobných čajovým. Snus zůstává na místě a vytváří mnohem méně slin, pytlíčky jsou pak již „bezplivací“.
Moderní bezdýmé výrobky – existují i zcela rozpustné tabákové granulky a malé kousky tabákových listů, které se zcela rozpouští a nezpůsobují zvýšenou tvorbu slin.
 

Žvýkání tabáku škodí zdraví podobně jako cigarety

Možná si myslíte, že když při žvýkání tabáku nedochází ke spalování, neuvolní se zdaleka tolik karcinogenních látek, a žvýkání tabáku je tudíž výrazně zdravější než kouření cigaret. Odborníci ovšem důrazně varují: žvýkání tabáku rozhodně není bezpečnou alternativou kouření.
 

Žvýkací tabák má svoje vlastní rizika

Přestože existují některé důkazy o tom, že žvýkání tabáku je pro zdraví méně škodlivé než obvyklé kouření cigaret, je třeba zdůraznit, že dlouhodobé užívání žvýkacího tabáku má svoje vlastní zdravotní rizika. I když neprochází procesem spalování, žvýkací tabák obsahuje kolem třiceti různých karcinogenních látek a samozřejmě obsahuje nikotin, který způsobuje závislost.
 

Závislost na žvýkacím tabáku se rodí rychle

Závislost na žvýkacím tabáku vzniká stejně snadno jako závislost na cigaretách a dost možná ještě snadněji. Při žvýkání tabáku se totiž do těla uvolňuje větší množství nikotinu než při „obyčejném“ kouření cigaret. Stejně jako při závislosti na cigaretách se náhlé vysazení žvýkacího tabáku také projevuje abstinenčními příznaky, jako je například nervozita, depresivní nálada, zvýšená chuť k jídlu a především intenzivní touha po tabáku.

Protože si tělo časem na nikotin vytváří toleranci, potřebuje postupně také stále vyšší dávky, aby bylo dosaženo požadovaného účinku. Proto lidé postupně preferují stále „silnější“ značky tabáku, žvýkají stále častěji, nebo si dokonce nechávají tabák v ústech i přes noc či polykají šťávu z rozžvýkaného tabáku.
 

Rakovině se při žvýkání nevyhnete

Rakovina plic ze žvýkacího tabáku zřejmě nehrozí, avšak místo ní je pro uživatele žvýkacího tabáku typická rakovina jícnu, ústní dutiny, hrdla nebo jazyka. Při operaci nádorů v těchto lokalizacích nezřídka dochází k trvalým deformacím obličeje. Žvýkání tabáku v neposlední řadě zvyšuje i riziko rakoviny ledvin a slinivky.

Rakovinou navíc seznam zdravotních rizik zdaleka nekončí. Kromě ní přináší žvýkání tabáku i další poškození: především zvýšenou kazivost zubů, parodontózu, nepěkné zbarvení zubů do žluta až hněda, dále také vysoký krevní tlak a tím i vyšší riziko srdečních onemocnění a náhlé mozkové příhody.